Theovy postavy:

Paní Dvouhradská vyhlédla z okna, protože nemohla spát. Na ulici uviděla tmavovlasého mladíka. Seděl na zídce a hleděl do prázdna…
Vzala si tabletku na spaní a lehla si do postele.

Seděl na zídce a hleděl do prázdna…
Realita i vlastní mysl ho svazovaly, on chtěl uniknout. Uniknout nudnému světu, uniknout rutině. Chtěl žít v tom světě, ve který, když ne věřil, alespoň vždy doufal. Ve světě draků a elfů… Ve světě upírů a vlkodlaků… Ve světě kouzel a síly… Ve světě, v němž je pravdou vše, v co věříš.
Nasál chladný noční vzduch. Noc byla jako svůdná dívka v černých šatech, z níž měl strach, a kterou miloval. Miloval pro její neodolatelnou postavu, měl strach pro její tajemnost a neznámost…
Zasnil se, v jeho představách se z noci vynořila dívka. Dívka jménem Noc.
"Pojď," řekla vlídným hlasem.
"Kam?" Zeptal se.
"Tam, kde tě víra osvobodí."
Šel.

Paní Dvouhradská stále nemohla usnout. Místo prášku na spaní si vzala tabletku umělého sladidla. Když zapíjela novou pilulku, tentokrát už opravdu prášek na spaní, vyhlédla z okna. Tmavovlasý mladík tam pořád byl. Seděl na zídce a hleděl do prázdna…

Povídky:

Trefový kluk

Básně:

Echo
Planu..., Není..., Divná píseň

Zpět